---

Kompletní kopie Welesu 17 z podzimu 2003 ke stažení zde [formát PDF; velikost 7 MB].

---

---

Martin Vrba
Zimní den

JE SLYŠET LABUTĚ PŘIMRZLÉ K HLADINĚ
- zpívají neklidně, mocně a temně
zlou píseň o zimně a její patině,
tu píseň, která se nese až ke mně,

čímž dává vyzvědět všem uším mého snu,
abych je nerušil, natož pak tišil.
Abych je poslouchal, dokud zas neusnu
- tak začak Zimní den, ten, o němž píši.

[Úvod z delšího cyklu / Weles 16, 2003]

- - - - - - - - - - - - -

Kompletní kopie Welesu 16 z května 2003 ke stažení zde [formát PDF; velikost 15 MB].

---

---

František Ryčl
Jedenáct

být temný
radím
vyžer oči hladem snu

tmou dotýkej
rty hrobů koně nože
vítr i silikon

cokoli zde
nikde nic
jediná poušť není prázdná

[Weles 15.6, 2002]

- - - - - - - - - - - - -

Kompletní kopie Welesu 15,6 z prosince 2002 ke stažení zde [formát PDF; velikost 9,4 MB].

---

---

Rarášek

…Básníkem už nechci být,
básně spláchnu splachovákem,
a hned jak to bude možný,
chci se státi bufeťákem…

Jaroslav Olin Nejezchleba v písni Konec Básníka.
Vladimír Mišík & etc…: Město z peřin. Bonton Music 1997

[Weles 14, 2002]

- - - - - - - - - - - - -

Kompletní kopie Welesu 14 z jara 2002 ke stažení zde [formát PDF; velikost 7,61 MB].

---

---

Babička

Aj, byla jedna stará baba,
měla kozlíka tuze ráda.
Hop, kozle, cap, kozle, hop, kozle, cap.

On jí vlezl do police,
poklókl jí tam všecky hrnce.
Hop, kozle, cap, kozle, hop, kozle, cap.

František Sušil: Moravské národní písně (1835). Píseň 783., nápěv 1731.

[Weles 13, 2001]

- - - - - - - - - - - - -

Kompletní kopie Welesu 13 z podzimu 2001 ke stažení zde [formát PDF; velikost 14,9 MB].

---

---

Weles a hierarchie hodnot

Máme-li zvládnout určitou práci,
je předpokladem pořádek, čistota a dobré plánování.
To platí pro práci v kuchyni stejně jako pro práci v povolání.
Ten, kdo musí prohlížet sáčky, aby se podíval, co v nich je,
kdo zjistí, že nemá prášek na pečení, když už má těsto vlastně kynout,
kdo prohledává sklep, aby našel brambory, které již měly být okrájeny,
ten se nesmí divit,
že se mu potom nic nedaří.

J. Simonides a kol.: Rádce venkovské ženy. SZN Praha 1978, str. 8

[Weles 11, 2000]

- - - - - - - - - - - - -

Kompletní kopie Welesu 11 z podzimu 2000 ke stažení zde [formát PDF; velikost 6,8 MB].

---

---

Báseň pro tento den:

Wisława Szymborska
V přemíře

Jsem, kdo jsem.
Nepochopitelná náhoda,
jako každá náhoda.

Mohla jsem přece mít
jiné předky,
a už bych vylétla
z jiného hnízda,
už bych se vyplazila v šupině
zpod jiného pařezu.

V oblékárně přírody
je hodně kostýmů.
Kostým pavouka, racka, polní myši.
Každý ihned padne jako ulitý
a je nošen poslušně
až do roztrhání.

Já jsem si také nevybírala,
ale nestěžuji si.
Mohla jsem být někým
o hodně méně zvláštním.
Někým z houfu, mraveniště, bzučícíha roje,
částkou krajiny trhanou větrem.

Někým o hodné méně šťastným,
pěstovaným kvůli kožešině,
na sváteční hostinu,
něčím, co plave pod sklíčkem.

Stromem zaklíněným v zemi,
k němuž se blíži požár.

Stéblem jež rozdupal
nepřirozený průběh událostí.

Pochybným individuem,
nepochybně důležitým pro druhé.

A co by bylo, kdybych v lidech
vzbuzovala strach,
nebo jenom odpor,
nebo pouze lítost?

Kdybych se narodila
ne v tom plemeni, ve kterém se patří,
a zavřely by se přede mnou všechny cesty?

Osud byl pro mne
doposud laskavý.

Mohl mi odepřít
vzpomínky na pěkné chvilky.

Mohl mě zbavit
sklonu k přirovnávání
Mohla jsem být sama sebou –
– a to by znamenalo
Být někým úplně jiným.

Přeložila Renata Putzlacher

Weles [5], Jaro 1997

---