pondělí 22. prosince 2003
Jan Stoklasa
SNY O BABI LOLI (1993-94)
Babi Loli jsme říkali mojí prababičce Aloisii, babičce mého otce. Když v létě roku 1993 umírala, byl jsem přímo u toho. Od té doby se mi o ní často zdálo, zpočátku to ale byly sny spíše úzkostné a děsivé. Většina snů o babičce Loli měla nějakou spojitost s jídlem.
Jsem u babi Loli v bytě a vařím si dvě vejce naměkko. Panuje zde poněkud napjatá atmosféra, moje babička je na mě rozlobená, nevím ale kvůli čemu. Pomáhám jí stěhovat nábytek. Zjišťuji, že vejce jsou převařená. Chci je odnést ještě s chlebem, rohlíky a máslem do bytu nahoře. Babi Loli odchází do koupelny. Na chodbě stojí nějaký cizí muž . Je to manžel nějaké učitelky. Pomyslím si něco nelichotivého o manželích učitelek. Vcházím do bytu, je zde jiný muž, je to učitel a baví se s babi Libou o nějaké dívce ze školy. Všimnu si, že je umyté nádobí a chci si udělat něco k pití.
Jsem v domě v Kylešovicích a uvědomuji si přítomnost jakéhosi zla, kterým je celý dům prostoupen. Bojím se. Se mnou tu je i babi Liba, přiznává se mi, že má také strach, i když neví z čeho. Spolu s námi je zde i babi Loli, ale je neviditelná a zároveň všudypřítomná. Říkám si, že tenhle dům je prokletý, ale stejně ho mám rád. Poté přicházejí nějací hosté.
Jdu po schodech kolem bytu babi Loli. Ona tam stojí u dveří a s někým se baví. Mě si vůbec nevšímá, přesto dostávám strach a s křikem utíkám ven.
Sedím v pokoji v bytě babi Loli. Ta sedí vedle mě, vypadá vesele a šťastně. Pak se podívám na postel, v níž také leží moje babička, ale je očividně vážně nemocná a smutná. Ta první ukazuje na tu druhou ležící v posteli a směje se, jako by chtěla říct, že je teď už všechno v pořádku.
Jsem opět v pokoji, sedím u prostřeného stolu spolu se svým strýcem Lubošem. Ve vedlejším pokoji umírá moje prababička. Velké hodiny v rohu pokoje začínají odbíjet celou. Na těchto hodinách mě právě babička naučila rozeznávat čas. Nyní ovšem patří mému strýci. Hodiny hrají jinou melodii, než obvykle a ještě k tomu falešně.
Sedím s oběma babičkami v pokoji a sledujeme televizi. Babi Loli nadává na hloupý program. Jdu na balkon a na zahradě spatřím svou sestřenici Pavlu a tetu. Říkám si: „Už si to tu chystají“ . Obě si mne všimnou a v tu chvíli odněkud přilétá obrovský sršeň a sedá si mi na nohu. Dostávám panický strach a snažím se ho odehnat.
Chystám se odjet do města a sháním nějaké věci. V ložnici je babi Liba a něco hledá. V kuchyni na sporáku stojí velký zavařovací hrnec a v něm se vaří houby. Divím se, proč nejsou rozkrájené ale v celku, bude tak trvat delší dobu, než změknou. Beru si čepici. nacházím v ní klíče. Bojím se vyjít na schodiště, kvůli babi Loli, která je mrtvá a přesto tam cítím její přítomnost. Snažím se proto slézt po balkoně.
Jsem v kuchyni u babi Loli. Vaří guláš, má strach jestli mi bude chutnat.
Jsem na zahradě a babi Loli mi dává maliny.
Stojím před domem a vidím kočku. Chci si ji vzít sebou dovnitř, ale nemůžu ji chytit, škrábe mě a kouše a tak to nakonec vzdávám. Vcházím do bytu babi Loli. Už tu bydlí můj strýc Luboš s manželkou, nevidí mě tu moc rádi. Uvědomuji si, že jsem zde dřív, než obvykle.
Sedím s oběma babičkami v pokoji a povídáme si spolu. Babi Loli je smutná, protože jí nedávno umřel manžel. otvírají se dveře a já dostávám strach. Chci se probudit, ale ovládnu se. Dovnitř vchází můj otec, je opilý. Přichází ke mně a rukou mě pocuchá vlasy. Jsem rozpačitý, tvářím se nadšeně, ale musím se do toho hodně nutit.
Jsem u babi Loli, je veselá a je s ní legrace. Vyprávím jí o hodinách, na kterých mě naučila rozeznávat čas, ale ona mě v tu chvíli neposlouchá, zajímá ji něco jiného. Taky mi dává něco k jídlu.
Jdu k babi Loli do bytu, ten je ale prázdný. Hledám ji a mám přitom trochu strach. Nacházím ji v pokoji. Ptám se jí, jestli nechce koupit něco v obchodě. Trochu se na mě zlobí a poučuje mě, že ta malinová marmeláda se musí mazat jen na tvrdé pečivo. Pak mi podává nějaké klíče, které jsem tu před tím ztratil a říká číslo 7.
Jsem ve svém pokoji, ležím v posteli. Cítím trochu úzkost. Mám zde i svou kytaru a chtěl bych si na ni zahrát, když v tom přichází babi Liba, aby se mě zeptala, jestli po zahradě nechodí babička Loli. Odpovídám jí, že nevím a uvědomuji si, že to nejhorší má teprve přijít. Pak se za babi Libou objevuje moje prababička a zamračeně nás pozoruje.
Zmatený sen o zkrvavených torzech těl v bytě babi Loli.
- - -
Ukázka z cyklu Sny Jana Stoklasy; Weles 18
středa 17. prosince 2003
pátek 12. prosince 2003
- - - - - - - - ->>>
|
| Dovolujeme si Vás pozvat na autorské čtení bratří Slívů,
| které se uskuteční ve čtvrtek 18. 12. 2003
| v Bohumíně...
|
<<<- - - - - - - - -
čtvrtek 11. prosince 2003
Karel Kuna
Zdravíčko
Křupavé kročeje napříč zasněženým trávníkem mě donesly až před hospodu zaslíbenou. Najít v tomto mrazivém předvánočním čase útulnou hospodu je skutečný zázrak – zvlášť, když přihlédneme k historicky špatným zkušenostem s hledáním hostinců o Vánocích. Pobyl jsem tam čas, který nechci měřit, až přišlo loučení. S nevýslovným smutkem jsem opouštěl dřevem obloženou světnici, kam malými okny pronikalo světlo vzdálené pouliční lampy, znásobené jiskřením čerstvě napadlého sněhu. Těžko popsat námahu, se kterou jsem se loučil s roztočenými Regenty, malými fernetky a dalšími dovádivými stvořeními, která žijí ve světě pod pípou.
Abych důstojně zakončil ten posvátný čas, popřál jsem hostinskému krásné Vánoce. Pevně mi stiskl ruku a velmi obřadně přání opětoval. Všechno dobré, hlavně zdravíčko....
Kolikrát jsem slyšel přát někomu zdravíčko, ale byl jsem hluchý. Tato chvíle byla pro mě zjevením. Pochopil jsem obsah toho pojmu, naprosto odlišného od běžného zdraví. Vděčně jsem se rozhlédl po rumových pardálech u jednoho stolu, pivních skautech zahalených oblaky dýmu u druhého, po dvou přítomných dívkách krásných tak, jak mohou být jen dívky v hospodě. Zdraví, to je věc sportovců ve svítivých kombinézách, absolutních úsměvů zubů z umělé hmoty. Zdravé jsou modelky klábosící nad zeleninovým salátem i zpocení podnikatelé ve fit centru. Není třeba velkého důvtipu, aby člověk chápal, že o tohle tady nikomu nejde. Podobnému zdraví je třeba se na hony vyhýbat. Vitamínové koncentráty ať si pijí ti, kdo si zahrávají se zpupností. Naším snem je zdravíčko útulné jako tahle hospůdka. Nepřivolávat nemoci, ale nepřestat žít kvůli strachu z nich. Nenechat AIDS poroučet lásce a klíšťata výletům.
„Hlavně zdravíčko, přátelé,“ odpověděl jsem dojatě. To znamená – ať nejsme nemocní a hlavně ať proboha nejsme moc zdraví.
- - -
Z připravovaného Welesu 18.
středa 3. prosince 2003
úterý 25. listopadu 2003
> > > U D Á L O S T .||. W E L E S O V A . N O V I N K A < < <
Dovolujeme si Vás pozvat na
Vernisáž výstavy obrazů Ivy Dedek s názvem PŘÍBĚH KRUHU
spojenou
s uvedením knihy Bratří Slívů "JÍZDENKA Z HRADCE NA HRADEC" (Weles 2003)
a autorským čtením Víta Slívy.
Městské muzeum, Národní dům v Hradci nad Moravicí,
(ul. Podolská - průčelí mezi rest. "Babinec" a vinárnou U Beethovena).
pátek 28. 11. 2003 od 17 hod.
Pořádají Městský úřad, Městské kulturní středisko a Městské muzeum Hradec nad Moravicí
> > > U D Á L O S T .||. W E L E S O V A . N O V I N K A < < <
Bratři Slívové: Jízdenka z Hradce na Hradec
Fotografie Jiljí, sentence Libor, verše Vít
Po "cenami ověšené" básnické sbírce Bubnování na sudy (Weles 2002) přichází Vít Slíva (*1951) s jedinečným tematickým průřezem své dosavadní tvorby, věnované rodnému Hradci nad Moravicí. Rovnocennými autorskými partnery jsou básníkovi jeho bratři Jiljí Slíva (*1953), který se svému rodišti klaní formou fotografií, a Libor Slíva (*1955), jehož životem ošlehané aforistické sentence dodávají knize další, poněkud symbolický rozměr.
Autorský triumvirát Slíva / Slíva / Slíva v plné síle poprvé na knižním trhu!
- - - - - - - - - -
46. barev. fotografií, křídový papír. Formát 230x210 mm, 100 str., brožovaná vazba, přebal. Termín vydání listopad 2003. ISBN 80-239-1690-4. Cena 179 Kč.
- - - - - - - - - -
Knihu je možno objednat zde.
Distribuce KOSMAS.
- - - - - - - - - -
Lokalizace Hradce nad Moravicí
> > > U D Á L O S T .||. W E L E S O V A . N O V I N K A < < <
čtvrtek 13. listopadu 2003
Na hlavní stránce Welesu přibyly následující odkazy:
Čmelák a svět
Postmoderní Revue
Doporučujeme vaší ctěné pozornosti!
w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w
Ve Welesu 17 se můžete těšit na následující příspěvky:
Poezie
Lukáš Krečmer: Za odpichu
Jiří Koten: Michaela a já
Marek Šobáň: Čas skryté hudby
Petr Moučka: Vojsko podzimu a zimy
Pavel Kotrla: Z vrcholků stromů
Pavlína Lesová: Něco mi v hrudi třísklo
Lukáš Vlček: Cosi schází
Jakub Kostelník: Malá chvála
Slovenské okénko > Peter Bilý: Cigánske lásky
Krzysztof Lisowski: Tenhle film
Próza
Mořic Klein: „Život je na těch kulisách promítnutý k přečtení…“
- Pokládání věnců k rakvi
- Novoročenka
Etgar Keret: Katzenstein
Completorium čili Studie pro večerní hodinku
Pavel Sobek: Svět zaříkající se ryby (Nad třemi sbírkami Viktorie Rybákové)
Viktorie Rybáková: Jiskry
Viktorie Rybáková: Fotografie
Krajinomalby a portréty
Josef Straka: Paříž, rue Ordener
Slezské studio, díl 2.
Čantoryje (Připravil a uvádí Bogdan Trojak)
„Kujínka, humory, karel a benjamin“
Eduard Bass: Vkydni mu andro muj
Šramoty
Vladimír Šrámek: Sklo
Část zábavná a poučná
Viola Fischerová: Matečná samota (Robert Fajkus)
Jakub Chrobák: Až dopiju, tak zaplatím (Jakub Grombíř)
Jiří Rulf: Přebytečný rok (Josef Straka)
Petra Hůlová: Paměť mojí babičce (Vladimír Šrámek)
Iveta Maria Pokorná: Kéž by to byla jen hra se slovy (Petr Čermáček)
Dariusz T. Lebioda: Descartova lebka (Jan Frolík)
Patrik Ouředník: Europeana (Vladimír Šrámek)
Petr Kersch: Zlatý časy (Jakub Grombíř)
Patronka tohoto čísla
Lin Xien Ťi
w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w
> > > Vychází příští týden!
> > > Objednávejte zde.
Čmelák a svět
Postmoderní Revue
Doporučujeme vaší ctěné pozornosti!
w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w
Ve Welesu 17 se můžete těšit na následující příspěvky:
Poezie
Lukáš Krečmer: Za odpichu
Jiří Koten: Michaela a já
Marek Šobáň: Čas skryté hudby
Petr Moučka: Vojsko podzimu a zimy
Pavel Kotrla: Z vrcholků stromů
Pavlína Lesová: Něco mi v hrudi třísklo
Lukáš Vlček: Cosi schází
Jakub Kostelník: Malá chvála
Slovenské okénko > Peter Bilý: Cigánske lásky
Krzysztof Lisowski: Tenhle film
Próza
Mořic Klein: „Život je na těch kulisách promítnutý k přečtení…“
- Pokládání věnců k rakvi
- Novoročenka
Etgar Keret: Katzenstein
Completorium čili Studie pro večerní hodinku
Pavel Sobek: Svět zaříkající se ryby (Nad třemi sbírkami Viktorie Rybákové)
Viktorie Rybáková: Jiskry
Viktorie Rybáková: Fotografie
Krajinomalby a portréty
Josef Straka: Paříž, rue Ordener
Slezské studio, díl 2.
Čantoryje (Připravil a uvádí Bogdan Trojak)
„Kujínka, humory, karel a benjamin“
Eduard Bass: Vkydni mu andro muj
Šramoty
Vladimír Šrámek: Sklo
Část zábavná a poučná
Viola Fischerová: Matečná samota (Robert Fajkus)
Jakub Chrobák: Až dopiju, tak zaplatím (Jakub Grombíř)
Jiří Rulf: Přebytečný rok (Josef Straka)
Petra Hůlová: Paměť mojí babičce (Vladimír Šrámek)
Iveta Maria Pokorná: Kéž by to byla jen hra se slovy (Petr Čermáček)
Dariusz T. Lebioda: Descartova lebka (Jan Frolík)
Patrik Ouředník: Europeana (Vladimír Šrámek)
Petr Kersch: Zlatý časy (Jakub Grombíř)
Patronka tohoto čísla
Lin Xien Ťi
w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w - w
> > > Vychází příští týden!
> > > Objednávejte zde.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
