středa 21. května 2003



Vážení čtenáří Welenovin,

dovolujeme si Vám touto formou oznámit, že v těchto dnech vyšlo

nové (16.) číslo Vendryňského poetického magazínu Weles.

Z obsahu bychom rádi upozornili na pásmo věnované básnířce a myslitelce Ivetě Pokorné (1977-2002), prozaické texty Kateřiny Konečné či Martina Vokurky, básně Martina Vrby, Vladislava Hřebíčka, Adély Irmy Miencilové či Diany Tuyet-Lan Nguyen (v jejím případě Weles přináší autorčiny první česky publikované verše).

Ani tentokrát nechybí stálé a oblíbené rubriky:

v Completoriu čili Studii pro večerní hodinku se Miroslav Chocholatý noří do výjimečné knihy JAKUBA DEMLA - MATYLKA:
"Deml je básníkem „dvojího“ světla. V závěrečném textu knihy autor odhaluje toto dualistické rozlišení. Zná „světlo věčné“, které nachází v očích Matylčiných, ale také světlo „mlhavé… jako opilé… těžké, blbé, a proto nezoufale beznadějné“ v očích těch, pro které smysl života splývá s požitkářstvím a lhostejností. Ačkoliv se toto „těžkopádné“ světlo odráží v Matylčiných očích, básník v nich vidí především „hvězdy a za ním dálky neporušené tímto světlem“..."

osobněji laděné Krajinomalby a portréty (tentokrát z pera Petra Hrbáče) přinášejí poetickou botanickou exkurzi s názvem HLEDÁNÍ TRNÍ:
"Botanika má širokou náplň, ale nejhezčí dodnes zůstává pouhé pátrání po rostlinách a jejich nalézání. Protože mám rád zákoutí a trčení, našel jsem si dobrý důvod pro chození do trní. Ostružin je hodně druhů, ale všechny jsou pochopitelně vytvořeny podobně. My máme tělo a ruce, ostružiny listy a ostny, jimiž šplhají do oblouků nebo se přichycují, či dokonce jen tak táhnou po zemi. My máme pohlavní orgány, ostružiníky taky, jsou to květy. Na lidi nepůsobí eroticky a coby rozmnožovací zařízení fungují poněkud „mazaněji“, nežli je u většiny rostlin zvykem. Nejvíce ostružin bytuje ve starých keltských krajích, třeba v Británii, tady už tolik ne, ale pořád to stačí sovím pomatencům, jako jsem já, k neustálému ověřování toho, co našli a nedostatečně pochopili. Ostružiny trochu vypadají jako listnatí hermafroditní hadi, nejsou to jen samci či pouze samice, ale obojí. Ten starý lišák Merlin už s nimi ale není, tady mají více slunce, takže šlehají fotosyntézu raketoplánům vstříc tam někam do dálky a s holčičkou na obrtlíku. Až do vytí..."

V Železniční rubrice se s Tomášem Vašutem vydáme na cestu VLAKEM DO SIGHETU:
"Tenkrát jsem si myslel, že žiju někde na konci světa, když už koleje dál nevedou. Dále pak byly jen hory, zasněžený Radhošť jako malý Ararat a návštěvy v dřevěné chalupě u dědečka na Černé hoře, výlety spíš v čase a přemisťování převážně ve smyslu vertikálním. Avšak voda plynoucí v Bečvě a vlaky do Meziříčí dávaly tušit, že jednou rozbiju prasátko a koupím si jízdenku do světa. Jen jsem se musel na takovou cestu důkladně připravit. Osvěty se mi dostalo z knih. Ta první se jmenovala Oblastní jízdní řád ČSD 2, 1982–83, vlastně Morava a Slezsko..."

Fotografický doprovod Ondřej Slabý:
"...Rozpracovává tak své ústřední téma akcentace detailu – tímto abstrahováním prvotní lehce čitelné skutečnosti až do nekonkrétního stavu navazuje na principy díla českých fotografů šedesátých let 20.století – Čestmíra Krátkého, Aloise Nožičky nebo Emily Medkové, jejichž výrazové prostředky také do jisté míry přejímá.
V jejich duchu momentem stisknutí spouště citlivě vyjímá určitý prvek z jinak nezajímavé všední plochy a povyšuje jej svým okem a objektivem na hlavního činitele kompozice. Tvoří tak zcela nový, jedinečný element, který se vizuálně i funkčně oprošťuje od své předchozí existence – pozbývá své původní čitelnosti, zvětšený na nejvyšší možnou míru zobrazení tak, že jeho původní podobu už v konečné kompozici není možno nijak dešifrovat..." (Kateřina Tučková o fotografiích O. Slabého)

--------------------------

Weles 16, formát A5, 116 str. (7 čb fotografií na křídovém papíře)
ISSN 1214-2948
květem 2003
cena 50 Kč

Venďryňský poetický magazín Weles - První kozel, který vozí poezii

--------------------------

Sledujte Welenoviny \\//\\// Weles

Weles, Kosmákova 21
615 00 Brno

Objednávejte



-aav- 5/21/2003

Žádné komentáře:

Okomentovat