středa 9. července 2003



Blíží se doba, kdy se Welenoviny na čas uloží k letnímu spánku a jejich tvůrci se vydají levitovat do končin tajemných Turoňů, do míst, kde hora snáší kamenná vejce. Než však vyslovíme onu nezbytnou uspávací formuli...

- - - - -

Báseň pro tento den:

Tomáš T. Kůs
rámařství


(doma doma doma
tam se vždycky mlčelo
každý sám postával před svým oknem…)


venku prudký lijavec
z drdolu mračen vypuštěné vlasy
hrábě košťata
mé vysoké čelo přilnuté na zkrápěném skle
a sklo se neptá

kým jsi
kým jsi chtěl…

…ne tolik odpovědi nýbrž i otázky kladou se jinde
a pokud je uzamčeno veškerý pohyb ve vteřině
hrůzně nabude zároveň však oněmí
jako stokrát přečtený plakát na ulici
jako nikdy nepřečtený vytracený list
z knihy skrze jdoucích dějin

vyprahlost silnice opláče voda
sametovým hřbetem dlaně jeví se
opatrná jízda automobilistů.


Weles 15,6 (2002), str. 36


-aav- 7/09/2003

Žádné komentáře:

Okomentovat