pondělí 31. března 2003



Báseň pro tento den:

Alexandr Eret
Nevěsta


Mlha už padá na město,
kam jsi se poděla nevěsto;
čekám tě pod mraky černými,
čekám a bořím se do hlíny.

Propadá se truhla dřevěná,
kam jsi se poděla, dívko má;
čekám tě za tmavou oponou,
čekám tě, lásku svou jedinou.

Boří se prkna a padají,
kam šlas tak rychle a potají?;
řekni mi dívko má zasněná,
kudy se ubírá cesta tvá.

Řekni mi, řekni, snad naposled,
stojí-li ti můj hrob za pohled;
přijď ke mně, srdce mé zrazené,
dovol, ať ucítím kroky tvé.

Nemohu přijíti, nelituj;
na město padá tma, chlapče můj;
dlouho už leží pod zemí,
oči, jímžs říkal: zasněný.

Nevolej mne, už nevolej,
svět, kam padáme je hlubokej;
možná se jednou zas potkáme,
ve tmě si ruce podáme.

Půjdeme spolu po schodech,
vysoko, na černý říční břeh;
projdeme světy obojí,
andělé svatbu nám vystrojí.

Ruzyň, 29. 9. 1987

Weles 8 (1/98)



-aav- 3/31/2003


Žádné komentáře:

Okomentovat