pátek 8. listopadu 2002



Nové číslo poetického magazínu Weles je na spadnutí.
Na tomto místě bychom Vám rádi postupně představili jeho autory.

Báseň pro tento den:

Janusz Klimsza
Anděl a umění provazochodce


Anděl Francek Kolondra šněruje do Radvanic domu,
ožraly jak štolverk.
Tři chlapy na šachtě zasypalo, v hospodě bylo na prasknuti.
Tři anděle v koutku obraceli rumy,
kajste byli, kokoti, haviři na nich řvali.
Včil Sykoruv most před nim lehnul jako smrtka,
litinove oblouky z monstroznimi nyty
vřešti, poj,
jak sireny – poj,
rybim žebrym, poj.
Anděl chyta balanc, mostu do kurev spila.
Ty kurwo, vola, jak spadnym, tak uwidzisz.
Anděl křivě vzletne, nahoře oblouku sedi,
hvězdy sviti, zima je.
Francek na zimu řve, že je piča.
Dole Aninka Kniezek, dělnica z jatek, stoji,
Francku, co tam robisz, vola.
Francek třepe se zimu jak chore zviře, zvraci,
divka před sprškou chlastu krok či dva ustupuje.
Francku, zlyź na dól, to ci puse dóm.
Anděl ze zimy skuči, zvratky křidlem utira,
Aninku Kniezek pravda libat by velmi chtěl.
Nimogym zlyźć, Anulko, boch se posrol, vola.
Aha, vola Aninka, tak przidź za mnom jutro.
Šichtova tramvaj se kodrca mostem,
jak boži stromek cinka.
V mlze nad ni anděl spi.


Weles 15,6
str. 2




-aav- 11/08/2002

Žádné komentáře:

Okomentovat